Za jedny peníze...

Podařila se mi věc zdánlivě nemožná. Přesvědčila jsem profesionální dominu k tomu, aby nám poskytla rozhovor. Bohužel, musela jsem souhlasit s tím, že nezveřejním její jméno. Domluvily jsme se, že v článku ji budeme označovat jménem Bella. I tak si ale myslím, že rozhovor stojí za to. Už po pár otázkách mi totiž došlo, že dostat z téhle dámy uspokojivou odpověď bude trochu oříšek.

Bello, jak dlouho se věnujete činnosti profi dominy?
Dost dlouho na to, abych v tom byla dobrá. A dost krátce na to, abych toho chtěla nechat.

A nějaký časově ohraničený údaj? Jak dlouho myslíte, že se tahle “práce” dá dělat?
Časově ohraničený údaj? No… Dost dlouho. Plánuji v tom zůstat ještě pár let. Víte, on člověk musí umět poznat, kdy je čas odejít. Dneska řeknu třeba pár let a může se stát, že za měsíc budu ze scény pryč. Nikdy nevíte…

Co by se teoreticky muselo stát, aby jste odešla ze scény?
Těch věcí je spousta… Ale hádám, že tahle odpověď se vám nelíbí, že? Tak třeba onemocním, zestárnu, nebo se zamiluju.

Bello, máte partnera?
Myslíte, že to při téhle práci jde? Až narazíte na někoho tolik tolerantního, dejte mi vědět.

Ví vaše okolí o tom, co děláte?
Ne. Nepotřebují to vědět. A já jsem velice opatrná, aby to nezjistili. Vědí, že podnikám. A že mi to vynáší. Dost.

Co myslíte slovem dost?
To bych si nechala pro sebe, pokud dovolíte. Ale špatně se nemám. Ani moji rodiče.

Kolik si účtujete na hodinu?
Neberu peníze od hodiny. Záleží na tom, co ode mně klient chce. Pokud mu stačí pár ran bičem, může to mít za tisícovku. Jsou ale i scénáře, kdy je to klidně přes deset tisíc za schůzku.

Tolik vám opravdu někdo dá?
Deset tisíc? To je pro některé pakatel. Jsou tací, kteří mi to dají mezi dveřmi jako otrockou daň. A pak se po kolenou plazí ke svému Porsche, aby za týden přišli znovu.

Takže nedáváte jen lekce? Vychováváte si i finanční otroky?
Jistě. Právě na nich se dá vydělat nejvíc. Lekce jsou spíš mým koníčkem. Je mezi tím velký rozdíl. Když přijde klient na lekce s přesně daným scénářem, nejsem paní situace já. To mě tolik nebaví. Ale dělám to také. Když máte finančního otroka, jste Pánem jeho absolutna.

To myslíte jak?
Jednoduše. Jeden je na mě dokonce tolik závislý, že se mě po SMS ptá úplně na každou věc. Musí mi všechno ohlásit a počkat na povolení. Když nemám čas a on napíše, jestli smí jít na oběd, jde až na večeři. Pokud mu ji dovolím. Většinou mu ale dávám přesný časový rozvrh v neděli večer na celý týden. A on mi hlásí jen změny.

Takže tohle je váš hlavní otrok, Bello?
Ne, to rozhodně není. Nemám žádného hlavního otroka. Ani nic podobného. Všechno je to verbež… Když mám náladu, jdu na večeři s jedním, když chci, sejdu se s druhým a jdeme do divadla. Když to dovolím, doprovodí mě třetí na ples. Všichni si to platí. A dost draze. Když mám náladu, dostanou výprask. Když chci, celý den si jich nevšimnu.

Takže kolik máte v tuto chvíli otroků?
No… Pár jich bude. Přesný počet nevím. Když mám náladu, prostě některého zavolám.

Co znamená, “když mám náladu”?
Třeba… Ani nevím, kdy jsem naposledy uklízela. Nebo třeba prala. Mimochodem… Na to mám specialistu. Myslím na praní. Fajn člověk. A je vždycky úplně vedle, když mi může vyprat oblečení v ruce. Stojí ho to pět tisíc. Pak za sebou bouchne dvířky Bavoráka a jede domů.

Podle značek aut bych řekla, že máte pouze lepší klientelu, nebo se mi to jen zdá?
Jistěže lepší klientelu. Občas se najde nějaký chudáček, který přijede autobusem a v ruce žmoulá pár pětistovek. Ale to jen výjmečně. Ostatní jsou chlápci v Mercedesech s diamantovým náhrdelníkem jako dárkem pro mě.

Ale takoví u nás snad ani nejsou…
S tím souhlasím. Však jsem neříkala, že to jsou Češi. I když i takového mám. Převážná většina z nich jsou cizinci. Kvůli tomu jsem se musela naučit jazyky. Teď mluvím plynně anglicky, německy a francouzsky. Kvůli nejnovějšímu klientovi se učím italsky.

Takže to není jen zábava?
Jistěže ne! Je to dost dřina. Víte, kolik hodin měsíčně trávím v posilovně, v bazénu, u kadeřnice, na kosmetice a na kurzech jazyka? Spoustu! Ze začátku jsem brala i hodiny etikety a tance, ale pak už to bylo zbytečné.

To už zní jako práce společnice spíš, než jako práce dominy.
Ale houby! Musím se udržovat v kondici, abych po pětistovce ran nefuněla jako lokomotiva. Musím si udržovat nějaký vzhled, abych ve třiceti nebyla na odpis. A jestli chci frajírky s drahými auty, musím umět jazyky. A musím se k nim pochopitelně umět chovat. I když všichni chtějí v podstatě totéž…

Co?
Přísnou Madam. Takovou, která jim budu vládnout pevnou rukou, ale nebude je zneužívat. Takovou, která jim dá výprask, když si ho zaslouží. Takovou, která je odmění, když má proč. Takovou, která dá jejich životu směr a řád.

A to vy jste, Bello?
Pro spoustu z nich určitě. A pokud to některý tak vnímá jen v době, kdy je se mnou a jiný i mimo tuto dobu, je mi to jedno. Mají to za jedny peníze.
Bello, máte nějaký zajímavý zážitek, o který se můžete podělit se čtenáři?
Zajímavých zážitků je celá řada. Ale soukromý mých klientů je pro mě svaté. Takže rozhodně nic zveřejňovat nebudu.

Elisabeth Simpson