Rozhovor Renegade

První rozhovor s Dominantním mužem.

Dominant/submisiv/switch?
Dominant.

Jak dlouho se pohybujete v BDSM světě?
Bude to asi tak sedm let, kdy jsem už měl jasno, že do toho světa patřím.

Jak jste to zjistil?
V předchozích vztazích, jakkoliv byly pěkné a upřímné, něco stále chybělo. Něco nefungovalo, nebylo to na svém místě... znáte ten pocit? Stávala se z nich šeď a povinnost. Vždycky jsem byl velmi... no, řekněme mrzutý, když se věci neděly podle toho, jak jsem je naplánoval, když je někdo měnil proti mé vůli. To jsem si dal do souvislosti s libostí k různým takzvaně tvrdším, posléze perverznějším praktikám, které člověk díky internetu pozná. Výsledkem bylo poznání, že tohle je ta pravá pozice, která mi vyhovuje. Svým dílem k tomu jistě pomohlo i to, že jsem se ve vedoucí pozici ocitl i mimo osobní rovinu a že mi to začalo vyhovovat.

Měl jste někdy problém s přijetím sebe samotného?  S tím, jaký jste?
Ne. Problém určitě ne. Chvíli jsem zvažoval, jestli jsou tyhle věci pro mě až tak zásadní, že se bez nich nemohu obejít, ale problém jsem s tím nikdy neměl. V zásadě jsem velmi racionální člověk, takže prostě pracuji s tím, co mám, jak umím nejlépe. :-)

Jinak to asi ani nejde... Kolik vám je?
32

Je těžké najít partnerku?
Přijde na to... záleží na co vlastně ji hledáte. Ono je to prakticky stejné jako u "normálních" vztahů - chcete-li někoho, s kým si budete opravdu dobře rozumět, je to vždycky těžší než když vám jde jen o povyražení a nezajímá vás stupeň inteligence, vyspělosti, zodpovědnosti... Rozdíl je v tom, že tady do hry vstupuje další faktor, který výběr komplikuje - náklonnost či odpor k různým sexuálním praktikám. Abych dal přímou odpověď: jste-li jasně vyprofilovaným dominantem s vysokými nároky na sexuální i lidskou stránku, pak je to těžké.

Můžete mi říct nějaké konkrétní nároky? Jako příklad?
Rozumová vyspělost především. A správné pochopení vztahu pán-rab;  na to opravdu nestačí jít do kina na Fifty Shades a myslet si, že už to všechno vím. Obvykle to dochází až ročníkům starším a zkušenějším - ovšem já preferuji spíše ročníky mladší než jsem sám.

Je něco, co vás na ženě na první pohled upoutá?
To je zajímavá otázka. Když pominu, že každý muž rád okem spočine na ženě s pěknou postavou, budou to asi oči. Upřímný, a přitom trochu nesmělý pohled, to je pro mě zajímavé. A potom také úsměv.

Nesmělý  pohled?  Co si pod tím mám představit?  Nesmí vám hledět do očí?
Tak bych to neformuloval. Spíš že oči často klopí. Jako kdyby říkaly: "Jsem křehká, slabá, potřebuji, aby mě někdo chránil".

Takovou ženu hledáte? Porcelánovou panenku... Subinku nebo otrokyni?
Že někdo potřebuje ochranu a péči, přeci ještě neznamená, že je to porcelánová panenka... BDSM je založeno na tom, že jeden z partnerů vystupuje vůči druhému jako - řekněme to ošklivě - méněcenný. Postavením, nikoliv lidsky. Z toho, že je postavením níže, vyplývá poslušnost, odevzdanost atd.; zároveň také ale povinnost toho výše postaveného starat se, pečovat. Avšak lidsky... podívejte, řeknu to takhle: Ve Starém Řecku byli otroci. Zpravidla dlužníci nebo váleční zajatci. Pro své postavení museli sloužit svým majitelům, ti jim museli zajistit přístřeší a základní potřeby (tuším, že snad byl i nějaký zákon, který trestal neplnění téhle zásady); ale mnohdy otrok s pánem jedli u společného stolu, diskutovali spolu, bok po boku chodili do bitev, otrok byl vychovatelem pánových potomků. Nelákají mě ženy, které tuhle dialektiku nepochopí, nebo si myslí, že je pán musí zkrotit, zlomit jejich sebevědomí.

Musí se tedy chtít vědomě podřídit,  za což bude pod plnou ochranou a bude o ni postaráno... Je to tedy vztah 24/7 ?
Dá se to tak říct. Ale aby bylo jasno, není to tak, že tohle musí dávat najevo veškerému okolí. Nikoliv. To je naše soukromá "smlouva", veřejně není třeba ji prezentovat. Pro okolí jsme zkrátka pár se vším všudy. A jen my víme, jak je to doopravdy.

Ano, i podle mě by to tak mělo fungovat... A to je,  myslím si,  to co všichni hledají.
Aspoň ti rozumnější, pokud mohu soudit…

Ano, ti rozumnější...  Ti se ale hledají těžko. Kde hledáte vy?
Kde se dá. Není příliš velká šance, že výše popsaná partnerka bude čekat na ulici s transparentem "TADY JSEM". Kromě toho BDSM nebývá právě časté téma společenské konverzace. Takže zbývají tematické weby, chaty, inzerce.

Dá se podle vás najít ten pravý partner na internetu?
Obávám se, že v dnešní uspěchané době je to obecně mnohdy jediná šance.

Někteří lidé mají s jedním partnerem "běžný" vztah a občas si odskočí za jiným kvůli BDSM praktikám.  Co si o tomhle stylu vztahu myslíte?
Vidíte, to je také zajímavá otázka. Myslím si, že lidé, kteří chtějí mít vztah založený na porozumění a důvěře, by si především neměli lhát a dělat něco za zády toho druhého. Pokud je partner natolik benevolentní, že to akceptuje, pak nevidím problém.

Nepovažujete to za nevěru?
V takovém případě ne. Slovo nevěra má co dělat se slovem nevěřit. Nevěříme člověku, který nás podvedl, lhal nám. Pokud se partneři domluví a akceptují, že tam někde bude figurovat ještě někdo další, není to podvod, tudíž nelze mluvit o ztrátě důvěry (víry) v partnera.

Vaše oblíbená praktika?
Spanking, verbální ponižování, nucený sex.

A něco, co naopak odmítáte?
Scat a vše, co zanechává trvale nezhojitelné následky.

Nějaký vzkaz pro nováčky, nebo potencionální partnerky?
Myslete hlavou a ne perspektivou brakové literatury. Dělejte beze studu cokoliv se vám i partnerovi líbí, mluvte spolu o tom. Buďte zodpovědní a hlavně - chovejte se k sobě jako lidi.

Děkuji za váš čas a za rozhovor.

Elisabeth Simpson